Nemohl bych nereagovat na nedávné teroristické útoky v Anglii a Egyptě. Touto cestou bych jednoznačně chtěl vyjádřit upřímnou soustrast všem pozůstalým a vyjádřit naději, že se podobné ohavné útoky již nebudou opakovat. Zároveň tyto útoky i veřejně odsuzuji a distancuji se od jakéhokoliv odpírání naší svobody.
Dříve jsem věřil, že teroristé jsou i lidé, kteří z velké části jen chtějí zachovat své tradice a svobody. Na současných, ale i předešlých útocích na bezbranné a nevinné lidi, vidím, že teroristé jsou, alespoň z velké většiny, ještě horší, než ti, proti kterým bojují. Svou pověst si budují na všeobecném strachu a panice, která po jejich činech nastane.
Tyto masové vraždy nemají v civilizovaném světě žádné místo. V historii ani Evropané ani další obyvatelé světa nebyli zrovna nejmírumilovnější, avšak koncem minulého století se dokázali víceméně konečně poučit a tak už nemusíme být svědky křížových výprav, holocaustů, vykonstruovaných procesů a dalších neetických ohavností. Jsou černé výjimky, avšak do těch lze právě přičíst i tento nesmyslný terorismus, který mnohdy ani nemá své opodstatnění.
S tímto ale vyvstává i další problém - nemůžeme všechny příslušníky, odkud přichází většina atentátníků, považovat za živly hodné zatracení. Je to dílo hamižných darebáků lačnících po moci, kteří klamou své "figurky" věčným blahem v nebi a jinými nesmysly. Tito lidé pak konají hrůzné vraždy a ani mnohdy nevidí tu strašnou bolest, kterou způsobí. Kdo má právo vyhlašovat svatou válku (tzv. Džihád)? Nikdo, je to jednoduše popírání současné civilizace (ač má mnoho svých neduh) a práv na svobodu. A přeci nejsou teroristé současným "vynálezem". Faktem totiž je, že teroristé existovali již od vzniku lidského společenství, byť ne právě v jejich současné době. Zprvu to byli většinou hamižní vůdci kmenů, kteří neváhali potlačit sebemenší náznak projevení jiného názoru třeba i vraždou. V dalších fázích vývoje to byli i fanatici zaslepení falešnou vírou a další jedinci, kterých bych tu mohl jmenovat stovky.
Ano, právě víra, která má ohromnou sílu léčit nevyléčitelné, může zradit. Následky pak vidíme všude. Tímto nechci říci, že víra je něco špatného, čemu bychom se měli vyhýbat. I já věřím v něco nadlidského, leč bohužel za křesťany a ani za jiné náboženství, snad jen kromě mírumilovných lidských indických, se postavit nemohu. Je to právě proto, že příslušníci těchto náboženství se snadno nechali a nechávají strhnout něčím falešným a víra byla právě branou k onomu přechodu "k temné straně".
Terorismus je však i vykořisťování druhých, proti kterému někdy bojují "jiní teroristé" a pak se dostáváme do hrozného začarovaného kola a nikdo nechce ustoupit. Ať kvůli černému svědomí, nebo kvůli rozmarné píše. Kdo má pak pravdu? Nebál bych se říci, že nikdo. Jen v křehké rovnováze rozumu, skutečné (tedy nepoznané) pravdy, lásky a solidarity je pravda a za to bychom měli bojovat. Ale jen v našich myslích. Násilím nelze problém vyřešit, jen někdy oddálíme jeho následky, avšak za cenu utrpení jiných lidí.
Přeci jen by však lidé měli věřit v něco dobrého a nenechat se svést porušit právě jejich víru. Vždyť třeba křesťanské Desatero je tak krásné, ale ruku na srdce - který křesťan se jím plně řídí??? Téměř nikdo. Jsou mnozí, kteří by to zcela jistě popřeli, avšak jen velmi málo je těch, jež by opravdu mluvili pravdu. Z toho plyne ponaučení, že dobrý člověk může být jakéhokoliv vyznání a nezáleží na tom, jestli věří v Boha, Budhu a nebo třeba Alláha. Vždyť podstata je stejná. Každý, kdo chce, si dokáže najít dobré jádro věci, kterému věří a to je podstata budoucnosti lidstva. Proč hledat rozdíly, když máme tolik společného?